Man láhkai galggašii hállat koronaáššiid birra mánáin ?
Koronavirus lea dál dakkár ášši, mii guoská measta buot ahkásaš mánáid ja nuoraid. Fáddá lea geažos áigge ovdan medias ja skihpáriid ja rávesolbmuid ságastallamiin. MLL:a mánáid ja nuoraid telefovnna ja chat oktavuođaváldimiid vuođul mánát ja nuorat čuvvot dál media olu ja oassi áŧestuvvá áššiid dihtii, maid gullet. Vánhemat ja eará ollesolbmot, geat leat lahka, dárbbašuvvojit dál vuostefápmun ođđasiid vuostá, mat áŧestit, ja dorvvohisvuođadovdduide, mat bohtet olbmuid sierra orrumis.
Mánáiguin ja nuoraiguin lea dehálaš háleštit jurdagiid, dovdduid ja fuolaid birra, maid spiehkastatdilli lea dagahan. Mánás, guhte orru leamen fuolastuvvan, sáhttá jearrat njuolgga maid mánná jurddaša ja mas son ballá. Muhtumin máná ja nuora balut sáhttet leat duođaige eahperealisttalaččat ja dat loaččihit, go daid birra sáhttá ságastit ráfis jitnosit oadjebas birrasis. Ságastallamis lea buorre, ahte vánhen lea ieš ráfálaš. Juos lea ieš dili dihtii áŧestuvvan, gánneha iežas áŧestusa vuos burgit geainna nu ollesolbmuin, ammes sirdit iežas dovdduid mánnái.
Máŋggain rávvagiin ávžžuhuvvo, ahte mánnái galggašii hállat su ahkedási mielde. Dat, maid dát dárkkuha, báhcá dávjá eahpečielggasin. Máná ahkedássi čielgá, go jearahallá máná vásáhusaid ja jurdagiid. Ahkedási vuhtii váldin dárkkuha dan, ahte hállá daid sániiguin ja tearpmaiguin, maid mánná dovdá. Dan lassin gánneha vel dárkkistit leago mánná ádden maid vánhen dajai. Máná sáhttá vaikke bivdit muitalit iežas sániiguin, mo son áddii vánhema ságasteami.
Smávit mánát gieđahallet áššiid iežaset ahtanuššandási mielde, ovdamearkan leikošemiin dahje stoahkamiin. Dasa galgá addit mánnái lobi. Máná dahje nuora ahkedási mieldásaš deaivideapmi dárkkuha dan ipmirdeami, ahte mánná gieđahallá áššiid daid vugiiguin, mat sus leat. Máná leaikkasteapmái gánneha goittotge darvánit, daningo duogážis sáhttá leat duođalaš ballu ja fuolla.
Muhtin mánát reagerejit hearkkibut ja nannosabbot buot áššiide, mat dáhpáhuvvet birrasis, ja sii sáhttet dárbbašit olu ráfálaš ságastallama ja ráfoheami. Mánás sáhttet leat juogo eahperealisttalaš govahallamat das, man jođánit dávda njoammu ja mii dasto dáhpáhuvvá. Dehálaš lea čielggadit, mas mánná iešalddes ballá dahje mii su fuolastuhttá. Lea buorre, ahte vánhen ráfoha dáid baluid. Hála ja deattut, ahte lea oalle unna vejolašvuohta, ahte dávda njoammu justa sutnje ja juos nu geavašiige, de dasge dearvvasmuvvo.
Go fas muhtin mánáide dáhpáhusat, mat eai njuolgga guoskka sin iežaset, eai reagere dovdduiguin. Mánás ii galgga eaktudit reagerema dovdduiguin, iige fuolastuvvat das, juos mánná ii reagere dáhpáhusaide áŧestusain. Juos mánná ii hála dahje leat fuolas áššis, das ii gánnet guoddit fuola. Vánhema bargun lea fuolahit das, ahte mánná čuovvu addojuvvon rávvagiid buhtisvuođa ja lihkadeami birra, muhto erenomáš fuola ii gánnet mánás boktit.
Mánát ja nuorat, geain leat duogážis lossa vásáhusat dahje geat leat muđuige áŧestuvvan, sáhttet áŧestuvvat lossadit maiddái dáhpáhusain, mat eai njuolgga guoskka sin. Sii dárbbašit millosepmosit lagaš ollesolbmuin ságastallama ja olámuttus orruma, mii ráfoha. Maiddái dat mánát ja nuorat, geain leat muhtin riskaiešvuođat dávdda ektui, sáhttet fuolastuvvat. Neutrála hálešteapmi ja iežas vejolaš áŧestusa burgin geainna nu nuppiin rávesolbmuin, veahkeha nuora iežas áŧestusain. Juos máná dahje nuora áŧestusmearkkat leat hirbmat garrasat, eaige dat ložže beivviid mielde, lea buorre jearrat rávvagiid ámmátolbmuin (ovdamearkan dearvvasvuođadivššáris dahje skuvlapsykologas) dahje guorahallat ovttas, maid sáhtášii dili ektui bargat.
Mánnái lea buorre muitalit, man láhkai njoammuma sáhttá eastadit. Rávve nappo, ahte gieđaid galgá bassat fuolalaččat ja ahte gossat ja gastit galgá iežas soadjái iige gihtii. Konkrehtalaš bargan sáhttá addit hálddašeami dovddu. Goittotge lea dehálaš deattuhit, ahte ii leat váralaš juos goas nu vajáldahttáge gieđaid bassama. Gánneha maiddái muitalit , ahte stuorámus oassi olbmuin buohccá láivvet ja sii buorránit. Ja ahte mánáin orru leamen buorre vuostálastinnákca koronavirusii.
Muital, ahte máŋggat ráddjehusat, mat váikkuhit árgii, leat dárkkuhuvvon eastadit virusa njoammuma. Bissumiin ruovttus mii suddjet earáid, erenomážit riskajovkui gullevaš olbmuid nugo ahkeolbmuid. Gánneha deattuhit, ahte dilli lea gaskaboddosaš ja muhtin beaivve máhccojuvvo dábálaš árgii. Ollesolbmot barget duođaige olu barggu korona jávkadeami várás, ja dálkasat ja boahkuheamit ovddiduvvojit geažos áigge sierra guovlluin máilmmis.
Hállet das, ahte dál leat eanet go dábálaččat ruovttus ja bearraša gaskavuođas. Mánáid ja nuoraid sihkkarit dolkada, go eai beasa skuvlii ja áiggeájiide dahje deaivvadit skihpáriiguin ja áhkuiguin/ádjáiguin. Muittuhehket das, ahte dilli lea gaskaboddosaš ja ovttas das cevzojuvvo. Soahppet das, man láhkai beaivvi áigetávvalat lágiduvvojit ja ordnejuvvojit. Livččii buorre, juos beaivi muittuha mánáid ja vánhemiid dábálaš árgga. Ságastallet mánáiguin das, man láhkai dollojuvvo oktavuohta ustibiidda, áhkuide ja ádjáide, ja maiddái eará fulkkiide, ovdamearkan telefovnnain ja interneahtain.
Galgá leat árpmolaš iežas vuostá; deháleamos lea, ahte dábálaš árga jorrá ovddos guvlui. Deháleamos lea fuolahit mánáid buresveadjimis ja oadjebasvuođadovddus. Váldet oktavuođa skuvlii, juos dárbbašehpet máná leavssuin veahki. Olgun lihkadeapmi okto ja ovttas bearrašiin sáhttá álkidahttit dili.
Mánná dahje nuorra sáhttá áŧestuvvat maiddái das, juos rávesolmmoš čuovvu jotkkolaččat medias koronavirusdili dahje hálešta dan birra eará ollesolbmuiguin. Máná sáhttá suddjet dainna, ahte ii geahča ođđasiid máná searvvis. Smiehta maiddái makkár mediageavaheapmi doarju du iežat buresveadjima.
Guhkes beaivvit ruovttus sáhttet gaskkohagaid áŧestit. Veahki sáhttá oažžut máŋgga organisašuvnnas ja gieldda bálvalusat leat ain fállun. Bivdde roahkkadit kránnjáin dahje eará olbmuin veahki, juos ehpet beasa gávpái dahje apteikii.