Maht puáhtá sárnuđ párnáiguin já nuorâiguin suáđist - inarinsaameksi

Ukraina suáti toovât huolâ nuuvt rävisulmuid ko meid párnáid já nuoráid. MLL (Mannerheim párnáisuojâlemlitto) Párnái já nuorâi puhelimân já chat-savâstâlmáid puátih ohtâvuođâväldimeh párnáin já nuorâin, kiäh paleh suáđist. Maŋgâseh láá uáinám mediast já somest hirmástuttee videoid suáđi uuhrijn. Sij paleh tast, ete puáhtá-uv suáti puáttiđ meid Suomân. Motomijn vaanhimijn lii tuođâi eeti tiileest. Párnáid já nuorâid ij uážu kyeđđiđ ohtuu paloiniskuin. Ohtâvuođâväldimeh láá puáttám meid párnáin já nuorâin, kiäin lii ryeššilâš tuávááš já kiäh láá suáđi tiet karttâm kivsedem já olgoštem čuosâttâhhân. Lii-uv tehálâš, ete savâstâllâp suáđist párnáiguin já nuorâiguin pääihist já škoovlâst. Tárbu savâstâlmân puáhtá leđe meid peivikiäjust, veikkâ uccâ párnáid lii-uv pyeri suoijiđ suátán kyeskee aašijn. Vaanhimeh já eres alda orroo rävisulmuuh annojeh tääl adeliđ torvo já tuáivu. MLL lii nuurrâm teehi ravvuid, ete maht puáhtá kieđâvuššâđ suáđi párnáin tâi nuoráin. Ravvuuh jurgâluvvojeh love kielân, já toh almostittojeh mii nettisiijđoin tállân, ko toh láá jurgâlum.

Aalgât koijâdmáin párnáá tâi nuorâ tobdoin

Ovdil savâstâllâm párnáin tâi nuoráin, keččâl rávhuiduttiđ jieijâd mielâ, tastko tobdoh sirdâšuveh ulmust nuubán. Tun puávtáh koijâdiđ, ete maid páárnáš tâi nuorâ lii kuullâm tâi uáinám Ukraina suáđist já maht sun ibbeerd tile. Vääldi vuástá puoh párnáá jurduid já tobdoid. Párnááh láá jieškote-uvlágáneh já feerejeh aašijd jieškote-uv náál. Vääldi huámmášumán, ete párnážân ij lah ain älkkee muštâliđ tobdoinis. Párnáást iä lah veltihánnáá tuáváduvah já säänih valdâliđ jieijâs huolâid. Páárnáš ij paste siämmáánáál analysistiđ já kieđâvuššâđ aašijd, maid sun uáiná já kulá, tego rävisolmooš pasta. Adde párnážân ääigi já tile muštâliđ jieijâs sanijguin, ete maid sun lii feerim já oro kiärgus kuldâliđ.

Čielgii ahetääsi mield

Muštâl párnážân, ete maid tun tiäđáh Ukraina suáđist tienuuvt, ete vááldáh párnáá ahetääsi huámmášumán. Ahetääsi huámmášumán väldim uáivild tom, ete tun sáárnuh tagarij sanijguin já tuáváduvâiguin, maid páárnáš tobdá. Toos lasseen kannat vala tärhistiđ, ete lii-uv páárnáš iberdâm tom, maid tun ettih. Párnáá puáhtá veikâ táttuđ muštâliđ jieijâs sanijguin, ete maht sun iberdij rävisulmuu saavâ. Adde párnážân ääigi já tile koijâdâllâđ.

Párnáá oovdânpuáhtám koččâmušah spejâlisteh suu vyevi iberdiđ tábáhtum, já toid kannat västidiđ siämmáásullâsávt. Vástádâsâin lii pyeri leđe rehelâš já muštâliđ uánihávt tuotâaašijd. Mađe ucceeb páárnáš lii, te tađe almolub tääsist puáhtá muštâliđ tábáhtusâin. Tun puávtáh muštâliđ, ete koččâmuš lii sierâ staatâi koskâsijn ruossâlâsvuođâin, maid lii vaigâd iberdiđ rävisolmožin-uv. Stuárráb párnážân tun puávtáh muštâliđ eenâb tile tuáváást. Nuorâin puáhtá leđe stuorrâ tárbu tiettiđ já talle lii tehálâš išediđ sii iberdiđ, ete mast tiileest lii koččâmuš.

Ele sirde jieijâs atâštâs

Veelti jieijâd paloi sirdem párnážân tâi nuorân. Páárnáš áiccá älkkeht rävisulmuu atâštâs. Sáárnu párnáin eskân talle, ko lah vistig kieđâvuššâm jieijâd atâštâs kiännii nube rävisulmuin. Tun puávtáh ettâđ, ete tun lah sorolâš tiileest, mutâ mist ij Suomâst lah mihheen eeđijd. Iššeed párnáá iberdiđ, ete uđđâsijn muštâlum ääših iä uhked suu. Páárnáš ij veltihánnáá ibbeerd kooskâid tâi kriisâi luándu, já mielâkuvviittâs puáhtá šoddâdiđ tušes uhkekuuvijd. Tiädut, ete maaŋgâi staatâi hoovdah oceh eidu čuávdus tilán.

Mušte párnáá individuaallâšvuođâ

Kiähnii párnááh já nuorah reagisteh älkkeebeht já vuáimálubbooht pirrâsist tábáhtuvvee aššijd já sättih tarbâšiđ ennuv rávhálii sárnum já siäđuttâllâm. Lii tehálâš selvâttiđ, ete mast páárnáš tâi nuorâ jiešalnees pala tâi mii toovât sunjin huolâ, já kepidiđ suu huolâs. Tot-uv lii táválâš, ete páárnáš ij reagist tilán mahten. Kiähnii párnááh já nuorah kieđâvušeh ääši huumor vievâst, ovdâmerkkân skalkkâsaavâi peht. Párnáást já nuorâst lii vuoigâdvuotâ reagistiđ jieijâs individuaallii vuovvijn.
Motomin vuod párnáást tâi nuorâst láá nuuvt ennuv jieijâs soroh, ete toh vääldih puoh huámmášume.

Vääldi huámmášumán párnáá já nuorâ tuáváá

Suáti já tast muštâleijee uđđâseh sättih hirmástuttiđ eromâšávt taid párnáid já nuorâid, kiäh láá feerim suáđi tâi kiäin láá aldasiih ulmuuh Ukrainast. Tiädut, ete páárnáš lii torvoost já ete uhke vyelni orroo ulmuid viggeh visásmittiđ iše. Muštâl, ete Suomâ já eres enâmeh väldih ukrainalijd vuástá já adeleh sijjân syeje. Suáti aatâšt siämmáá náál párnáid já nuorâid, kiäin lii ryeššilâš tuávááš, já sij sättih tubdâđ ton keežild joba heeppâdvuođâ já sujâlâšvuođâ. Sijjân lii tehálâš tiäduttiđ, ete sij iä lah tovâttâm ääši. Tiädut, ete sist lii vuoigâdvuotâ leđe čiävlááh jieijâs madduin já identiteetist. Kiästen ij lah vuoigâdvuotâ kivsediđ tâi olgoštiđ sii suáđi tiet, ige mudoigin. Táátu muštâliđ, jis taggaar tábáhtuvá já vääldi taggaar tábáhtusâst ohtâvuođâ škoovlân tâi eres virgeomâháid.

Sáárnu ulmuid kunnijâtmáin

Tiädut, ete ovdâsvástádâs suáđi aalgâtmist lii ain staatâ njunošijn, ij aalmugjesânijn. Suáđist killájeh sehe ukrainaliih já ryeššiliih. Sáárnu tast, ete Suomâst-uv ääsih párnááh já nuorah, kiäin lii ryeššilâš tuávááš, já sii kuáttá kalga lattiđ siämmáá ustevlávt ko iärásij-uv kuáttá. Kiämmán ij uážu olgoštiđ tâi kivsediđ suu tuáváá tiet. Párnááh já sii vaanhimeh iä lah ovdâsvástádâsâst suáđist. Koijâd, ete lii-uv tuu páárnáš teivâm tagarij ulmui kivsedem tâi olgoštem, kiäin lii ryeššilâš tuávááš, já lii-uv kiinii tarvanâm toos. Movtijdit jieijâd párnáá leđe pyeri skippáár puohháid. Ele sirde párnážân jieijâd máhđulávt negatiivlijd jurdâččemvuovijd tâi tobdoid, peic kieđâvuš taid sierâ rävisulmuiguin, já tienuuvt ete páárnáš ij lah mieldi.

Rávhuidut já adde torvo

Jis tun huámmášah ete páárnáš suorgân maidnii mediast tâi somest, te visásmit, ete sun ij taarbâš juátkiđ keččâm. Lohđut párnáá tallân ovdâmerkkân väldimáin suu käŋŋirân tâi aaskan já čääiti, ete sun lii torvoost. Muštâl párnáá ave mield, ete maid uuđâs uáivild. Piso rávhálâžžân. Jo uccâ-uv páárnáš áiccá vaanhim hirmástum já soro tast peerusthánnáá, ete maid vaanhim sárnu. Ko vaanhim pasta sirdeđ párnážân torvolâšvuođâ tobdo, te párnáá vajo puárrán, veikâ suu sáttá-uv vala polâttiđ. Jis tun lah jieš čuuvtij hirmástum párnáá uáinám kuuvij tiet, te savâstâllâm kannat maŋediđ tâi smiettâđ, ete puávtáččij-uv kiinii eres párnáá aldaolmooš adeliđ sunjin torvo.

Raijii some já media kevttim

Muštâl párnážân, ete sosiaallii media kevttim lii pyeri raijiđ suu jieijâs suojâlem tiet, vâi páárnáš ij tarbâšiččii uáiniđ atâšteijee siskáldâsâid. Sosiaallii media peht jyehimnáál uđđâseh láá távjá dramaatliih já toi ulmen lii hirmástuttiđ. Toh iä ain lah lyetittettee käldein, peic uási kuuvijn puáhtá leđe puáris uđđâsijn tâi joba valdum videospeelâin. Lii pyeri, ete viältáh jieš-uv uđđâsij já media čuávvum ko páárnáš lii mieldi. Mađe ucceeb páárnáš lii, te tađe eenâb suu kalga suojâliđ puohlágánijn kriisâuđđâsijn. Ele keejâ tâi savâstâl uđđâsijn ko páárnáš lii kuldâlmin. Nuorâin some kevttim raijim sáttá leđe vaigâd, mutâ siiguin kannat meid savâstâllâđ media háitulijn vaikuttâsâin jieijâs mielâráávhun.

Čuávu párnáá reaktioid já máccá táárbu mield áášán

Párnáin lii pyeri savâstâllâđ uđđâsist, jis páárnáš oro lemin huolâstum tâi šlunde, suáti puátá ain naharáid, savváid, sieráid teikâ sárgusáid. Puárásub párnááh savâstâleh meid koskânis sijjân kuoskâttâm tábáhtusâin já iärásij mainâseh sättih lasettiđ atâštâs. Tondiet lii pyeri čuávvuđ meid nuorâ mielâtile já saavâid já faallâđ máhđulâšvuođâ savâstâllâđ ääšist. Jis párnáá tâi nuorâ atâštâsmeerhah láá uáli vuáimáliih, iäge moonâ meddâl peeivij ääigi, te lii pyeri koijâdiđ ravvuid áámmátulmust (ovdâmerkkân tiervâsvuođâtipšoost tâi škovlâpsykologist) já smiettâđ oovtâst, ete maid tilán puávtáččii porgâđ.

Adde tuoivâlâšvuođâ já osko puátteevuotân

Tiädut, ete veikâ uđđâsijn oovdânpyehtih huolâstuttee aašijd, te láá meid ennuv rävisulmuuh, kiäh eidu tääl-uv keččâleh čuávdiđ tile. Tiädut, ete suáđi juátkim ij lah kiängin hiätu. Muštâl, ete suáđih láá kuittâg maailmist kiäppánâm já ulmui pyereestvaijeem lii puáránâm, já ulmuuh pargeh ton oovdân, ete ääših liččii návt meid puátteevuođâst. Oovded rávhálijd tubdâmušâid já paijeentoolâ argârutiinijd. Oro mieldi párnážân. Párnááh já nuorah lijkkojeh oovtâst oromân já porgâmân. Tij pyehtivetteđ spellâđ lyevdispeelâid, luuhâđ kirje, lihâdiđ olgon, puđâldiđ, liäibuđ, keččâđ peerâelleekuuvijd.

Suoijii jieijâd mielâ

Kannat kepidiđ uđđâsij já some čuávvum, jis toh tovâtteh atâštâs já palo. Jyehi jieijâd jurduid já huolâ nuubij rävisulmuiguin. Ane huolâ alnestâd, juáđhi äigiájánâsâid, poorgâ suotâs aašijd. Porgâm já lihâdem já huámmášume čuoccâm argâpeeivi aššijd keeppid atâštâs. Uusâ iše, jis oro, ete jieh vaje. Iše lii finnimnáál nuuvt párnáid, nuoráid ko meid vanhimáid-uv.

MLL tuárju

MLL faalâ savâstâllâmiše párnáid, nuoráid já rävisulmuid.

MLL Párnái já nuorâi puhelin, chat já reivâpalvâlus (suomâkielân)

Ruotâkielâlâš Párnái já nuorâi puhelin já reivâpalvâlus

Vanhimijpuhelin, chat já reivâpalvâlus (suomâkielân)

Oliko tästä sivusta sinulle hyötyä?